Nepřetržitý a systematický proces porovnávání produktů, procesů a metod s konkurencí, nejnovějšími trendy v oblasti, nebo celkovými trendy. Účelem je najít způsob, jak vylepšit vlastní aktivity s cílem být nejlepším.
Pojem benchmarking, který se velmi volně dá přeložit jako srovnávací studie, vznikl v 70. letech 20. století ve společnosti Xerox. Filozofie benchmarkingu byla postavena na dvou jednoduchých myšlenkách:
Účelem benchmarkingu je porovnání vnitropodnikové reality s vnějším okolím. Odlišnosti často poukazují na nedostatky v rámci vnitřní organizace a naznačují směr, jakým nasměrovat zlepšování. Benchmarking však není jen snahou o doběh konkurence, ale také snahou o její předstižení.
Na praktické úrovni se benchmarking provádí na více rovinách. Nejjednodušším je srovnání interních procesů, týmů navzájem. Dá se tak vyhodnotit úroveň týmů nebo procesů ve vlastní firmě. Benchmarking je pak navázán na další aktivitu spojenou s rozvojem společnosti: best practice sharing, což je sdílení nejlepších praktických postupů v rámci společnosti. Interní benchmarking má význam ve velkých korporacích, kde jsou porovnávány týmy, nebo procesy fyzicky velmi vzdálené a není možnost přímé komunikace mezi nimi.
Externí benchmarking, který je běžnější formou, se provádí s určitým zaměřením. Srovnání s vnějším prostředím nemusí vždy mít stejný cíl: dohnat a předběhnout konkurenci, ačkoli právě tento typ benchmarkingu je nejčastější. Zjišťování informací o konkurenci však může narazit na určité legálně limity.
Dalším druhem bývá benchmarking zaměřený na odvětví. V tomto případě se zkoumá nejen přímá konkurence, ale celkový stav odvětví, ve kterém společnost působí. Zaměřený bývá na nejnovější trendy a předpověď budoucnosti odvětví
Pokud se společnost snaží zlepšit vnitřní procesy, nebo prostředí, používá se tzv. strategický audit, zaměřený na nejlepších na trhu bez ohledu na odvětví. Tímto způsobem se dají přenést zkušenosti mezi resorty. Například Six sigma se tímto způsobem přeneslo z elektronického průmyslu do automobilového a později do ostatních odvětví, například potravinářství.
Pro provedení benchmarkingu na libovolné úrovni je potřebný disciplinovaný přístup. Benchmarking je týmový nástroj, přičemž tým by měl pravidelně provádět aktivity spojené s výkonem benchmarkingu.
Samotný benchmarking se provádí ve více krocích. V první řadě se zjišťuje analýzou situace, ve které se společnost nachází. Pomocí vhodně zvolených metrik se popíše realita uvnitř firmy. V následujícím kroku se určí předmět, na který se benchmarking zaměří a nástroje na zjištění vnějších skutečností. Může se také volit partner, který pomůže provést benchmarking. Následně se provede samotný benchmarking, tedy sběr a analýza dat zvenčí s cílem pojmenovat nedostatky a nastavit strategii jejich odstranění. Období po provedení benchmarkingu společnost definuje konkrétní cíle a prostředky pro zlepšení situace a spouští jejich implementaci. Následně se implementované opatření zkoumají z hlediska dosažení cílů, zaznamenávají se poučení z implementace a vyhodnocuje se úspěšnost benchmarkingu.
