Plánovaná údržba

Co je Plánovaná údržba

Plánovaná údržba je jedním z pojmů Total Productive Maintenance (TPM). Smyslem plánované údržby je snižování ztrát způsobených neočekávanými poruchami zavedením plánu preventivních a prediktivních postupů údržby.

Na co slouží Plánovaná údržba

Plánovaná údržba je jedním z osmi pilířů TPM. V procesu zavedení TPM údržba postupně předává část rutinních úkolů operátorům. Operátoři na sebe přebírají odpovědnost za čištění, kontrolu a mazání zařízení, které dosud prováděla údržba. Uvolněný časový prostor použijí údržbáři pro zavedení sofistikovanějších přístupů údržby, založených na sběru a vyhodnocení dat ze zařízení a následném plánování údržbářských zásahů. Smyslem zavedení plánované údržby je předejít neočekávaným poruchám zařízení a tím eliminovat ztráty spojené s poruchou a přenesení denní péče o zařízení na operátory.

Použití v praxi

Program plánované údržby se spouští na začátku implementace TPM spolu s programem autonomní údržby. Postupně údržbáři předávají kompetence spojené s běžnými prohlídkami, drobnými opravami, čištěním a mazáním zařízení na operátory výroby. Tím se jim uvolní prostor pro zlepšení plánování údržbářských zásahů a řízení zásob náhradních dílů pomocí nástrojů TPM.

V první řadě je třeba nasbírat údaje o četnosti, závažnosti a frekvencí poruch zařízení. Na monitorování se používají parametry, jako například MTBF, MTTR, Cm, Cmk. 

Následně se kategorizují stroje podle významnosti do tří skupin: 

• Ve skupině A jsou stroje, jejichž odstavení zastaví výrobní proces. 
• V kategorii B jsou stroje, jejichž odstavení zpomalí výrobu.
• V poslední kategorií C jsou stroje, které nemají vliv na chod a rychlost výroby. Pro každou kategorii se pak určují strategie nastavení údržbářských aktivit

V rámci plánování se definují plány údržby, což jsou harmonogramy zásahů do zařízení. Plány údržby jsou rozděleny podle typu zásahu na běžné, střední a generální.

Druhým posláním plánované údržby je analýza vzniklých nepředvídaných poruch a implementace nápravných opatření s cílem eliminovat příčinu poruchy. Pro zanalyzování je třeba prohlubovat znalosti o struktuře a funkčnosti komponentů zařízení, čímž se zvyšuje znalostní úroveň pracovníků údržby. Postupně se údržba seznamuje i se vztahem mezi stavem zařízení a kvalitou výstupu ze zařízení. Dochází tak k propojení znalostí o parametrech stroje a kvalitativních parametrech výrobku. Získané znalosti jsou potřebné pro procesní řízení kvality produkce.

Pro plánování údržby se používají dva přístupy:První z nich je založen na poznání frekvence poruch z minulosti a jejich příčin. Zásah je pak plánován dostatečně předem tak, aby se předešlo vzniku poruchy. Tento přístup se nazývá preventivní údržba a používá soubor v čase definovaných zásahů do zařízení. Příkladem z praxe může být výměna ložiska po určitém počtu motohodin. Jeho nevýhodou je, že neví zohlednit aktuální stav zařízení, který může být diametrálně odlišný od stavu, kdy se stanovovaly časové intervaly pro zásah. Může dojít k buď předčasnému zásahu (stroj ještě není třeba opravit), nebo naopak, zásah je naplánován příliš pozdě a zařízení se dostane nepředvídatelně do poruchy.
Druhým přístupem plánované údržby je tzv. prediktivní údržba. Ta pracuje s více modely chování zařízení, obecně však počítá s odlišnými podmínkami, za jakých zařízení pracuje. Při prediktivní údržbě se nestanoví čas zásahu, ale měří se parametr, který souvisí s blížící se poruchou. Změna parametru pak indikuje dostatečně včas i potřebu zásahu. Příkladem může být opět výměna ložiska, avšak nikoliv na základě motohodin, ale vibračních charakteristik naměřených na ložisku.
 

Prediktivní údržba je pro zavedení nejnáročnější metodou ze všech přístupů, její výhodou je však mnohem lepší znalost fungování zařízení, možnost spolehlivěji předpokládat příchod poruchy a zároveň možnost využít zařízení v co největší míře.
Plánovaná údržba má stejně za cíl zlepšit management zásob náhradních dílů, speciálních nástrojů a médií potřebných pro provedení konkrétního zásahu do zařízení. Příliš velké zásoby dílů, nebo jiných prostředků, vážou zbytečně finance podniku a jsou plýtváním. Naopak, nedostatek prostředků pro servisní zásah prodražuje údržbu několika způsoby. Prodlužuje odstávku zařízení, nabourává plánování výroby a v neposlední řadě zvyšuje náklady nutností expresního dodání potřebného chybějícího prostředku. Pro správné řízení zásob náhradních dílů a souvisejících materiálů je opět nutné co nejlépe znát aktuální stav zařízení, příčiny, které mohou vést k poruše a znalost funkčnosti komponentů.

Jak vám můžeme pomoci

Pro spuštění programu plánované údržby je důležité vědět a znát nejen procesy běžící v údržbě, ale i související procesy ve výrobě a administrativě. Pro úspěšné zavedení ví naše společnost poskytnout služby zkušených lektorů a koučů.

Doporučená školení: