Pařížská dohoda

Co je Pařížská dohoda?

Pařížská dohoda je mezinárodní smlouva přijatá na konferenci OSN o změně klimatu (COP21) v Paříži v roce 2015. Jejím hlavním cílem je omezit globální oteplování na výrazně méně než 2 °C nad úroveň před průmyslovou revolucí a usilovat o omezení nárůstu teploty na 1,5 °C. Dohoda vstoupila v platnost 4. listopadu 2016 a byla podepsána většinou států světa.

Jak funguje Pařížská dohoda

• Národně stanovené příspěvky (NDCs): Každý stát, který podepsal dohodu, je povinen připravit, oznámit a udržovat národně stanovené příspěvky (NDCs), které představují jejich cíle a opatření na snížení emisí skleníkových plynů a adaptaci na změnu klimatu. Tyto příspěvky se mají každých pět let revidovat a zvyšovat ambice.
• Transparentnost a odpovědnost: Dohoda zavádí systém transparentnosti a odpovědnosti, který zahrnuje monitorování, vykazování a ověřování emisí a pokroku v plnění NDCs.
• Finanční podpora: Rozvinuté země se zavázaly poskytovat finanční podporu rozvojovým zemím na zmírňování změny klimatu a adaptaci. Cílem je mobilizovat 100 miliard dolarů ročně do roku 2020 a pokračovat v této podpoře i nadále.
• Technologická a kapacitní podpora: Pařížská dohoda podporuje rozvoj a přenos čistých technologií a posilování kapacit v rozvojových zemích, aby jim pomohla dosáhnout jejich klimatických cílů.

Výhody a význam Pařížské dohody

• Globální spolupráce: Dohoda sjednocuje téměř všechny země světa v úsilí o řešení změny klimatu, což představuje významný krok k globální spolupráci.
• Flexibilita a inkluzivita: Umožňuje státům nastavit si vlastní cíle a strategie přizpůsobené jejich specifickým podmínkám a schopnostem, což zvyšuje jejich angažovanost a odpovědnost.
• Podpora udržitelného rozvoje: Pařížská dohoda podporuje opatření, která nejen snižují emise skleníkových plynů, ale také přispívají k udržitelnému rozvoji, ochraně biodiverzity a zlepšování kvality života.

Kritika a výzvy

• Dobrovolnost závazků: NDCs jsou dobrovolné a neexistuje právně závazný mechanismus, který by nutil státy plnit své cíle, což může vést k nedostatečným opatřením a ambicím.
• Nedostatečné financování: Některé rozvojové země vyjádřily obavy, že přísliby finanční podpory nejsou dostatečné k pokrytí jejich potřeb na zmírňování a adaptaci na změnu klimatu.
• Rychlost a míra snižování emisí: Kritici tvrdí, že současné NDCs nejsou dostatečné k dosažení cíle udržet nárůst teploty pod 2 °C, a že je třeba zvýšit ambice a rychlost snižování emisí.

Příklady iniciativ v rámci Pařížské dohody

• Obnovitelné zdroje energie: Investice do solární, větrné a vodní energie s cílem snížit závislost na fosilních palivech.
• Energetická účinnost: Zlepšení energetické účinnosti v průmyslu, dopravě a budovách.
• Ochrana lesů: Programy na ochranu a obnovu lesních ekosystémů, které fungují jako zásobníky uhlíku.
• Adaptace na změnu klimatu: Projekty na budování odolné infrastruktury, zajištění vodních zdrojů a ochranu pobřežních oblastí.

Doporučená školení: