Kjótský protokol

Co je Kjótský protokol?

Kjótský protokol je mezinárodní smlouva přijatá v roce 1997 v japonském městě Kjóto, která zavazuje průmyslové země k omezení emisí skleníkových plynů. Smlouva vstoupila v platnost 16. února 2005 a je právně závazná pro signatářské státy. Kjótský protokol je jedním z klíčových dokumentů v boji proti globálnímu oteplování a změně klimatu, vycházející z Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu (UNFCCC).

Na co slouží Kjótský protokol

• Snížení emisí skleníkových plynů: Zavazuje průmyslové země ke snížení jejich emisí skleníkových plynů v průměru o 5,2 % pod úroveň z roku 1990 během prvního závazného období (2008–2012).
• Mezinárodní spolupráce: Podporuje globální spolupráci a koordinaci v boji proti změně klimatu.
• Podpora udržitelného rozvoje: Umožňuje rozvojovým zemím získávat prostředky a technologie potřebné pro snížení emisí a adaptaci na změnu klimatu.

Mechanismy Kjótského protokolu

Kjótský protokol zavádí několik flexibilních mechanismů, které umožňují zemím splnit jejich závazky snížení emisí:

• Emisní obchodování: Umožňuje zemím, které sníží emise pod stanovené limity, prodat přebytečné emisní povolenky jiným zemím, které tyto limity překračují.
• Mechanismus čistého rozvoje (CDM): Umožňuje průmyslovým zemím investovat do projektů snižování emisí v rozvojových zemích a získat za to emisní kredity.
• Společná implementace (JI): Umožňuje průmyslovým zemím investovat do projektů snižování emisí v jiných průmyslových zemích nebo zemích s přechodnou ekonomikou a získat za to emisní kredity.

První a druhé závazné období

1. První závazné období (2008–2012): Během tohoto období se průmyslové země zavázaly snížit emise skleníkových plynů v průměru o 5,2 % pod úroveň z roku 1990. Tento cíl byl rozdělen mezi jednotlivé země s různými cíli podle jejich historických emisí a ekonomických podmínek.
2. Druhé závazné období (2013–2020): Bylo dohodnuto na konferenci v Dohá v roce 2012 (tzv. Dóhské dodatky). Během tohoto období se signatářské země zavázaly snížit emise o 18 % pod úroveň z roku 1990. Avšak toto období nebylo ratifikováno všemi signatářskými státy a některé významné emitující země se rozhodly nepokračovat ve svých závazcích.

Dopady a kritika

Pozitivní dopady

• Kjótský protokol byl prvním krokem k právně závazné mezinárodní dohodě o snížení emisí skleníkových plynů. Pomohl zvýšit povědomí o nutnosti globální spolupráce v boji proti změně klimatu a podpořil rozvoj mechanismů, jako je emisní obchodování a projekty čistého rozvoje.

Kjótský protokol čelil kritice za několik aspektů

• Nedostatečná účast: Některé významné země, jako jsou Spojené státy, nikdy neratifikovaly protokol. Jiní signatáři, jako Kanada, odstoupili před koncem prvního závazného období.
• Nezahrnutí rozvojových zemí: Protokol nezavazoval rozvojové země ke snížení emisí, což vedlo k obavám, že globální snížení emisí nebude dostatečné.
• Omezené výsledky: Kritici poukazují na to, že globální emise skleníkových plynů nadále rostly i během prvního závazného období protokolu.

Následné dohody

Po Kjótském protokolu následovaly další mezinárodní dohody, které měly za cíl posílit globální úsilí v boji proti změně klimatu:

• Pařížská dohoda (2015): Tato dohoda nahrazuje Kjótský protokol a zavazuje všechny země k přijetí opatření na snížení emisí a adaptaci na změnu klimatu. Cílem je udržet nárůst globální teploty pod 2 °C a usilovat o omezení nárůstu na 1,5 °C.

Kjótský protokol byl významným krokem v globálním úsilí o řešení klimatických změn. Přestože čelil řadě výzev a kritik, položil základy pro budoucí mezinárodní spolupráci a dohody, jako je Pařížská dohoda. Snižování emisí skleníkových plynů a boj proti změně klimatu zůstávají klíčovými prioritami pro udržitelný rozvoj a ochranu životního prostředí.

Doporučená školení: