Jak zastavit korupci?

1. Úvod
2. Blog
3. Odborná školení
4. Jak zastavit korupci?

Pokud zaměstnanec během práce zjistí nějakou protizákonnou činnost jako například korupci, zneužití důvěrných informací, zneužití moci, úmyslné porušení zákona, střet zájmů, zneužívání majetku a finančních prostředků společnosti měl by takovou činnost v dobré víře nahlásit svému zaměstnavateli. V případě obav se může zaměstnanec obrátit na policii, státní zastupitelství nebo pokud potřebuje poradit i na Úřad pro ochranu oznamovatelů.

Kdo musí mít zaveden vnitřní systém pro prověřování oznámení?

Dne 17. 12. 2021 vešla v účinnost nová směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1937 o ochraně oznamovatelů, která ukládá povinnost zaměstnavatelům kteří zaměstnávají více než 50 zaměstnanců nebo orgánům veřejné moci, kterí zaměstnávají více než 5 zaměstnanců povinnost vytvořit vnitřní systém pro prověřování oznámení. Zaměstnanec musí mít možnost anonymně nebo neanonymně podat oznámení ohledně nekalé činnosti, o které se dozvěděl při výkonu své práce a ohrožuje veřejný zájem. Důležité je podložit dané tvrzení relevantními informacemi. Existují různé způsoby jak podat podnět a závisí to na rozhodnutí konkrétní společnosti jako například email, schránka, osobně odpovědné osobě nebo v dnešní době existují různá softwarová řešení. Podle zákona však jeden ze způsobů musí být přístupný 24 hodin denně.

Jak funguje vnitřní systém?

Zaměstnanci by měli být pravidelně seznamováni s tím, jak mohou podat oznámení. Po podání oznámení musí být oznamovatel nejpozději do 7 dnů informován o přijetí oznámení, následně odpovědná osoba prošetří přijatý podnět. Zaměstnavatel je povinen přijmout a prověřit každé oznámení do 90 dnů od jeho přijetí; tuto lhůtu může prodloužit o dalších 30 dnů s tím, že prodloužení oznámí oznamovateli s uvedením důvodů prodloužení. Z důvodu zabezpečení nestrannosti je výhodné zabezpečit, aby odpovědnou osobu tvořil tým osob. Oznámení nemůže prověřovat osoba, vůči které je oznámení směrováno a ani osoba v její řídící působnosti. Stejně tak oznámení nemůže prověřovat osoba, která se zúčastnila činnosti, která je předmětem oznámení a také osoba, o jejíž nestrannosti jsou pochybnosti. Pokud nastanou takové případy, tak oznámení prověří zástupce odpovědné osoby, který by měl být stanoven. V případě nutnosti doplnění informací do oznámení je oznamovatel kontaktován za účelem jejich doplnění. Identita oznamovatele musí být chráněna, proto by se zaměstnanec neměl obávat podat oznámení v případě, že se během výkonu své práce dozvěděl informace o nekalé činnosti. Zaměstnavatel je povinen oznámit oznamovateli výsledek prověření oznámení a opatření, byla-li přijata na základě prověření oznámení, do deseti dnů od prověření oznámení.

Obavy z odvetných opatření?

V souvislosti s oznámením nemůže zaměstnavatel vůči zaměstnanci podniknout žádné pracovněprávní úkony jako například snížení platu, přeřazení na nižší pracovní pozici, ukončení pracovního poměru a podobně. Podání oznámení nemůže být důvodem k vyvození důsledků a způsobit podávající osobě jakoukoli újmu. Má-li oznamovatel za to, že v souvislosti s oznámením byl vůči němu učiněn pracovněprávní úkon, se kterým nesouhlasí, může požádat Úřad na ochranu oznamovatelů do 15 dnů ode dne, kdy se dozvěděl o pracovněprávním úkonu, o pozastavení účinnosti tohoto pracovněprávního úkonu.

Každý hlas má sílu a dokáže přispět k lepší společnosti. Korupce má špatný vliv na společnost a proto jedině, když nebudeme mlčet, můžeme ji porazit. Whistleblowing je efektivním nástrojem na ochranu dobrého jména společnosti, k předcházení finančních škod a zvyšuje morální a etickou důvěryhodnost. To, že společnost/zaměstnavatel neeviduje od zavedení systému žádné oznámení nemusí znamenat, že je vše v pořádku, může jít o špatně nastavený vnitřní systém a také nedůvěru zaměstnanců vůči zavedenému systému.

V případě jakýchkoli otázek ohledně zavedení vnitřního systému a možnosti softwarového řešení podávání oznámení nás neváhejte kontaktovat.